Jak si sestavit první portfolio: jednoduchý postup pro začínající investory

První portfolio často vzniká ve chvíli, kdy má člověk stranou několik desítek tisíc korun a nechce je nechat dlouhodobě ležet na běžném účtu. Zároveň ale nechce koupit náhodnou akcii jen proto, že o ní právě všichni mluví. Správný začátek proto není otázka „Co dnes koupit?“, ale spíše „K čemu peníze potřebuji, kdy je budu potřebovat a jak velký pokles dokážu snést?“

Dobře sestavené portfolio má být jednoduché, rozumně rozložené a dlouhodobě udržitelné. Nemá za úkol porazit trh každý rok. Jeho smyslem je pomoci investorovi dosáhnout konkrétního cíle, aniž by kvůli krátkodobému poklesu prodal v nejhorší možný okamžik.

Nejdříve si ujasněte, na co investujete

Jinou podobu bude mít portfolio na důchod a jinou portfolio na plánovanou koupi bytu za tři roky. Investiční horizont určuje, kolik kolísání si můžete dovolit. U dlouhodobého cíle může dávat smysl vyšší podíl akcií, zatímco u peněz potřebných v blízké době je důležitější ochrana hodnoty a dostupnost prostředků.

Začněte proto konkrétním cílem. Může jít například o vytvoření finanční rezervy na důchod, dlouhodobé budování majetku nebo financování studia dítěte. Ke každému cíli si napište přibližný termín, potřebnou částku a pravidelný měsíční vklad.

Investice by zároveň neměla nahrazovat pohotovostní rezervu. Peníze na nečekané výdaje, například opravu auta nebo výpadek příjmu, by měly být dostupné bez nutnosti prodávat investice v době, kdy trhy klesají.

Rozhoduje nejen ochota riskovat

Rizikový profil má dvě části. První je ochota risk podstoupit. Někomu nevadí, že hodnota portfolia během roku výrazně klesne, jiný investor kvůli několikaprocentní ztrátě ztratí klid a začne jednat impulzivně.

Druhou částí je schopnost riziko finančně unést. Investor s dlouhým horizontem, stabilním příjmem a rezervou může mít větší prostor pro kolísavější portfolio než člověk, který bude peníze potřebovat za dva roky. Dotazník u brokera může pomoci, ale nenahrazuje vlastní úvahu nad příjmy, výdaji a budoucími závazky.

Praktická otázka zní: Co byste udělali, kdyby portfolio dočasně kleslo o 20 nebo 30 procent? Pokud by odpovědí byl okamžitý prodej, je pravděpodobně vhodné snížit podíl rizikových aktiv ještě před investováním.

Základem je rozdělení mezi hlavní třídy aktiv

Nejčastějšími stavebními prvky portfolia jsou akcie, dluhopisy a hotovostní či velmi konzervativní nástroje. Akcie mají vyšší potenciál dlouhodobého růstu, ale také výrazněji kolísají. Dluhopisy a hotovost mohou portfolio stabilizovat, jejich výnosový potenciál však bývá nižší a nejsou zcela bez rizika.

Rozdělení mezi jednotlivé třídy aktiv se označuje jako alokace aktiv. Neexistuje jedno správné procento pro všechny investory. Jako ilustrace mohou sloužit tři jednoduché modely:

• Konzervativní portfolio: 30 procent akcií a 70 procent dluhopisů či hotovostních nástrojů.
• Vyvážené portfolio: 60 procent akcií a 40 procent dluhopisů.
• Dynamické portfolio: 80 až 100 procent akcií při dlouhém horizontu a vysoké toleranci ke kolísání.

Jde pouze o modelové příklady, nikoli o osobní investiční doporučení. Konkrétní poměr by měl odpovídat cíli, horizontu a finanční situaci investora.

Proč začátečníci často volí široce diverzifikované fondy

Jedna akcie znamená vysokou závislost na vývoji jediné společnosti. Pokud firma čelí problémům, může její cena výrazně klesnout. Široce zaměřený akciový fond nebo ETF naopak drží podíly ve velkém množství společností a sektorů. Ztráta jedné firmy tak obvykle nemá na celé portfolio stejný dopad.

Diverzifikace ale neznamená, že portfolio nemůže klesnout. Pokud oslabí celý akciový trh, může klesnout i široký akciový fond. Rozložení investic pouze snižuje závislost na jedné firmě, jednom odvětví nebo jednom regionu.

Při výběru fondu nestačí podívat se na jeho název. Zkontrolujte, jaký index nebo strategii sleduje, kolik titulů obsahuje, jaké jsou největší pozice a zda se nepřekrývá s fondy, které už vlastníte. Dva různé fondy mohou mít ve skutečnosti velkou část portfolia ve stejných společnostech.

Jednoduché portfolio může být lepší než sbírka produktů

Začátečník nepotřebuje deset ETF, několik tematických fondů a dlouhý seznam jednotlivých akcií. Často může začít jedním široce diverzifikovaným akciovým fondem a případně jedním fondem zaměřeným na dluhopisy nebo peněžní trh.

Výhodou menšího počtu pozic je snadnější kontrola, nižší riziko překryvu a menší pravděpodobnost, že investor začne portfolio neustále měnit. Pokud chcete investovat do jednotlivých akcií, může být rozumné nejprve vybudovat široký základ a jednotlivé tituly držet jen jako menší doplněk.

Tematické fondy zaměřené například na umělou inteligenci, obnovitelné zdroje nebo polovodiče mohou být zajímavé, ale jejich zaměření bývá užší. Neměly by být automaticky považovány za základ celého portfolia.

Poplatky ovlivňují výsledek více, než se na první pohled zdá

Před nákupem si zjistěte nejen průběžné náklady fondu, ale také poplatky brokera, směnu měn, náklady na nákup a prodej a případné poplatky za vedení účtu. U fondů sledujte zejména celkovou nákladovost a dokument s klíčovými informacemi.

Rozdíl mezi dvěma produkty nemusí být na začátku vidět. Dlouhodobě se však poplatky odečítají z investovaných peněz i z výnosů, které by tyto peníze mohly dále vytvářet. Zvláštní pozornost si zaslouží produkty s předplacenými poplatky. Česká národní banka upozorňuje, že mohou výrazně snížit částku, která se skutečně začne zhodnocovat.

Nejde ale jen o nejnižší cenu. Levný produkt nemusí být vhodný, pokud nerozumíte jeho strategii, měnovému riziku nebo způsobu obchodování. Náklady je potřeba posuzovat společně s rozsahem diverzifikace, likviditou a riziky.

Modelový příklad pravidelného investování

Modelový příklad: investor vloží na začátku 50 000 Kč a poté každý měsíc 3 000 Kč. Pro ilustraci předpokládejme průměrné roční zhodnocení 6 procent, měsíční připisování výnosu a žádné daně ani poplatky. Po pěti letech by modelová hodnota vycházela přibližně na 276 753 Kč, po deseti letech na 582 608 Kč a po třiceti letech na zhruba 3,31 milionu Kč.

Do modelu investor za třicet let vloží celkem 1,13 milionu Kč. Rozdíl mezi vloženými penězi a modelovou hodnotou vzniká díky složenému růstu. Skutečné výnosy však nebudou každý rok stejné a žádný výnos není zaručený. Model proto neslouží jako předpověď, ale pouze jako ilustrace vlivu času a pravidelných vkladů.

Pravidelnost může být důležitější než snaha trefit ideální okamžik

Začínající investor často čeká na „správný moment“. Problém je, že budoucí vývoj trhu nelze spolehlivě předem znát. Pravidelné investování rozděluje nákupy v čase a snižuje riziko, že celou částku vložíte těsně před krátkodobým poklesem.

Ani pravidelné investování ale neodstraňuje tržní riziko. Pokud ceny dlouhodobě klesají, může hodnota účtu dočasně ztrácet. Právě proto je důležité mít předem stanovený plán a nehodnotit portfolio podle jediného měsíce nebo roku.

Nastavte si pravidla pro rebalancování

Poměr aktiv se v čase mění. Pokud akcie výrazně rostou, jejich podíl v portfoliu může být vyšší než původně plánovaný. Portfolio se tím stává rizikovější, i když investor nic aktivně neudělal.

Rebalancování znamená návrat k původnímu rozdělení. Lze ho provádět například jednou ročně nebo až ve chvíli, kdy se některá část odchýlí o předem stanovený počet procentních bodů. U menších částek může být praktičtější posílat nové vklady do podhodnocené části místo okamžitého prodeje.

Časté změny portfolia nejsou známkou lepší správy. Pokud se změnil váš cíl, příjem nebo časový horizont, úprava dává smysl. Pouhá reakce na titulky v médiích však často vede k nákupům po růstu a prodejům po poklesu.

Na co si dát pozor při výběru brokera a produktu

Ověřte si, kdo službu poskytuje, jaké regulatorní informace zveřejňuje a jak jsou prezentovány náklady. Před nákupem si přečtěte dokument s klíčovými informacemi, popis strategie a informace o rizicích. U ETF ověřte také burzu, měnu obchodování, způsob replikace indexu a to, zda fond výnosy vyplácí, nebo reinvestuje.

Měna obchodování není totéž co měnové riziko. ETF nakoupené v eurech může vlastnit akcie firem z celého světa a jeho skutečná měnová expozice bude záviset na aktivech uvnitř fondu, nikoli jen na měně, ve které se obchoduje.

Vyhněte se produktům, kterým nerozumíte. Komplikované strategie, pákové produkty, deriváty nebo úzce zaměřené fondy mohou mít v portfoliu místo, ale pro první portfolio obvykle nejsou nutným základem.

První portfolio má být hlavně udržitelné

Nejlepší první portfolio není to, které vypadá nejsložitěji. Je to portfolio, kterému rozumíte, jehož riziko dokážete snést a do kterého budete schopni pravidelně přispívat.

Postup může být jednoduchý: stanovte cíl a horizont, vytvořte rezervu, zvolte poměr akcií a konzervativnějších aktiv, vyberte nákladově rozumné a diverzifikované produkty a nastavte pravidla kontroly. Poté dejte strategii čas. Investování není jednorázové rozhodnutí, ale dlouhodobý proces, ve kterém bývá disciplína důležitější než hledání dalšího horkého tipu.