EPS: co znamená, jak se počítá a co z něj investor pozná

EPS patří mezi nejčastěji sledované ukazatele při analýze akcií. Zkratka znamená Earnings per Share, česky zisk na akcii. Jednoduše řečeno ukazuje, jak velká část zisku společnosti připadá na jednu kmenovou akcii.

Pro investora je EPS důležité hlavně proto, že převádí celkový hospodářský výsledek firmy do částky připadající na jednu akcii. Samotný růst čistého zisku totiž nemusí znamenat, že se zlepšila ekonomická pozice každé akcie. Pokud společnost současně vydává nové akcie, může se zisk rozdělit mezi větší počet vlastníků.

EPS proto dává největší smysl při sledování v čase, při porovnání s očekáváním analytiků a v kombinaci s dalšími ukazateli. Navazuje také na ukazatel P/E, který vzniká vydělením ceny akcie ziskem na akcii. Podrobnější vysvětlení tohoto poměru najdete v článku „P/E: co znamená, jak se počítá a kdy může klamat“.

Co EPS znamená v praxi

Základní princip je jednoduchý: čistý zisk připadající běžným akcionářům se vydělí váženým průměrným počtem kmenových akcií v oběhu.

Zjednodušený vzorec vypadá takto:

EPS = čistý zisk připadající kmenovým akcionářům ÷ vážený průměrný počet kmenových akcií

Pokud firma vydělá 100 milionů Kč a má v průměru 10 milionů akcií, její EPS činí 10 Kč. To neznamená, že každému akcionáři firma automaticky vyplatí 10 Kč. EPS je účetní ukazatel ziskovosti, nikoli výše dividendy.

Společnost může část zisku ponechat ve firmě, použít ji na investice, splácení dluhu nebo zpětný odkup akcií. O tom, kolik peněz skutečně obdrží akcionář, rozhoduje především dividendová politika a rozhodnutí představenstva.

Proč se používá vážený průměr akcií

Počet akcií se během roku nemusí neměnit. Společnost může vydat nové akcie, provést zpětný odkup nebo uskutečnit fúzi, při které se počet akcií změní. Proto se při výpočtu nepoužívá pouze počet akcií platný poslední den účetního období.

Používá se vážený průměr za celé sledované období. Akcie, které byly v oběhu delší dobu, mají ve výpočtu větší váhu než akcie vydané například až v posledním měsíci roku.

Tento postup lépe odpovídá tomu, kolik akcií se skutečně podílelo na tvorbě zisku. Stejný princip se používá také při výpočtu zředěného EPS, který zohledňuje potenciální nové akcie.

Modelový příklad: proč může EPS růst i bez růstu zisku

Modelový příklad ukazuje společnost, která v prvním roce vytvoří čistý zisk 100 milionů Kč a má 10 milionů akcií. EPS proto činí 10 Kč.

Ve druhém roce zůstane čistý zisk stejný, ale firma odkoupí 1 milion vlastních akcií. Průměrný počet akcií klesne na 9 milionů. EPS se zvýší na přibližně 11,11 Kč, přestože celkový zisk společnosti se nezměnil.

Růst EPS tedy nemusí být způsoben lepším hospodařením. Může ho podpořit také zpětný odkup akcií. To není automaticky špatně, ale investor by měl rozlišit, zda EPS roste díky vyšším tržbám a maržím, nebo především díky menšímu počtu akcií.

Základní EPS a zředěný EPS

Ve výsledcích společností se obvykle setkáte se dvěma hodnotami: basic EPS, tedy základním EPS, a diluted EPS, tedy zředěným EPS.

Základní EPS pracuje s akciemi, které byly skutečně v oběhu během daného období. Nezahrnuje například všechny zaměstnanecké opce, konvertibilní dluhopisy nebo jiné nástroje, které by se v budoucnu mohly změnit na akcie.

Zředěný EPS se snaží ukázat konzervativnější obraz. Do výpočtu zahrnuje také potenciální akcie, pokud by jejich vydání nebo konverze snížily zisk připadající na jednu akcii. Typickým zdrojem ředění jsou akciové opce, warranty, konvertibilní dluhopisy nebo některé zaměstnanecké akciové programy.

Pokud má firma základní EPS 10 Kč a zředěný EPS 9,50 Kč, rozdíl ukazuje, že potenciální budoucí akcie mohou snížit podíl současných akcionářů na zisku. Čím větší je rozdíl mezi oběma hodnotami, tím důležitější je podívat se do poznámek k účetní závěrce.

Zředění se nezapočítává vždy

Potenciální akcie se do zředěného EPS zahrnují pouze tehdy, pokud by jejich započtení skutečně snížilo EPS nebo zvýšilo ztrátu na akcii. Nástroje, jejichž zahrnutí by naopak EPS zvýšilo, se označují jako anti-dilutivní a do výpočtu se obvykle nezahrnují.

To je důležité zejména u firem se ztrátou. Pokud by započtení opcí nebo konvertibilních dluhopisů vedlo k menší vykázané ztrátě na akcii, mohlo by to působit příznivěji, než odpovídá účetním pravidlům. Proto mohou být zředěný EPS a základní EPS u ztrátových společností stejné.

Jak EPS číst ve výsledcích společnosti

Samotná hodnota EPS má omezenou vypovídací schopnost. EPS ve výši 5 Kč nemusí být automaticky lepší než EPS ve výši 2 Kč. Záleží na ceně akcie, odvětví, růstovém potenciálu, zadlužení i kvalitě vykázaného zisku.

Prvním krokem je srovnání s minulostí. Pokud EPS roste několik let, může to signalizovat zlepšování ziskovosti. Je ale potřeba zjistit, zda růst podporují také tržby, provozní zisk a volné cash flow.

Druhým krokem je porovnání se srovnatelnými firmami. Různá odvětví mají odlišné marže, kapitálové nároky i účetní charakteristiky. Smysluplnější bývá porovnat EPS firem ze stejného odvětví než srovnávat banku, výrobní podnik a technologickou společnost.

Třetím krokem je srovnání se skutečností a očekáváním. Společnost může zveřejnit vyšší EPS než před rokem, ale zároveň zaostat za odhady trhu. Akcie pak může reagovat poklesem, protože investoři nehodnotí pouze meziroční změnu, ale také to, zda výsledek překonal očekávání.

EPS a P/E spolu úzce souvisejí

P/E neboli poměr ceny akcie k zisku se počítá jako cena akcie dělená EPS. Pokud akcie stojí 200 Kč a její EPS činí 10 Kč, P/E je 20.

Vyšší P/E může znamenat, že investoři očekávají rychlejší růst zisku. Nižší P/E může signalizovat nižší očekávání, vyšší riziko nebo dočasně slabší důvěru trhu. Samotné P/E ale neříká, zda je akcie levná nebo drahá bez dalšího kontextu.

Problém nastává například tehdy, když je EPS mimořádně vysoké kvůli jednorázovému zisku. P/E pak může vypadat neobvykle nízko, přestože běžná ziskovost firmy je slabší. Při analýze proto dává smysl zjistit, zda jde o reportovaný EPS, nebo o upravený ukazatel očištěný o mimořádné položky.

Reportovaný EPS versus upravený EPS

Reportovaný EPS vychází z účetních pravidel a je součástí oficiálních finančních výkazů. Jeho výhoda spočívá v určité standardizaci a možnosti porovnání napříč obdobími. Nevýhodou může být, že ho ovlivní jednorázové účetní položky, například odpisy, zisk z prodeje majetku nebo přecenění investic.

Společnosti často zveřejňují také upravený, případně očištěný EPS. Z něj se snaží vyloučit položky, které podle jejich názoru nevystihují běžné hospodaření. Takový ukazatel může být užitečný, ale není vždy definován jednotně.

Investor by proto neměl automaticky považovat upravený EPS za přesnější. Vhodné je porovnat ho s reportovaným EPS a zjistit, jaké položky společnost z výpočtu vyloučila. Pokud se rozdíl mezi oběma čísly výrazně zvětšuje, může to být důvod k opatrnosti.

Kdy může EPS investora zmást

EPS může být ovlivněn účetními pravidly, jednorázovými událostmi i změnou počtu akcií. Jedním z nejčastějších problémů je právě zpětný odkup. Ten může zvýšit EPS i v situaci, kdy se provozní výsledky firmy téměř nezmění.

Dalším rizikem jsou akvizice financované novými akciemi. Firma může koupit jiný podnik a současně vydat velké množství akcií. Celkový zisk následně vzroste, ale EPS může stagnovat nebo klesnout, protože se zisk rozděluje mezi více akcionářů.

Pozornost si zaslouží také záporné EPS. U ztrátové společnosti nelze P/E běžným způsobem interpretovat a meziroční změny mohou být zavádějící. Zlepšení ztráty například z minus 10 Kč na minus 5 Kč je účetně pozitivní, ale firma stále nevytváří zisk.

Důležitý je rovněž rozdíl mezi ziskem a hotovostí. EPS vychází z účetního zisku, zatímco volné cash flow ukazuje, kolik peněz po provozních a investičních výdajích firmě skutečně zbývá. Kvalitnější analýza proto sleduje EPS spolu s cash flow, zadlužením a návratností kapitálu.

Jak EPS používat při analýze akcie

Praktický postup může začít u pětiletého nebo desetiletého vývoje EPS. Investor si může položit několik otázek: Roste EPS stabilně? Je růst podpořen tržbami? Klesá nebo roste počet akcií? Jak velký je rozdíl mezi základním a zředěným EPS?

Následně je vhodné prostudovat výsledkovou zprávu a poznámky k účetní závěrce. Právě tam bývá uveden čistý zisk připadající akcionářům, vážený průměrný počet akcií i dopad potenciálně zředěných nástrojů.

Při hodnocení budoucnosti je lepší pracovat s více scénáři než s jedním přesným odhadem. Například lze uvažovat, co se stane s EPS při růstu zisku o 5 %, stagnaci nebo poklesu o 10 %. Takový postup pomůže lépe vnímat citlivost ocenění na změnu ziskovosti.

EPS je užitečný začátek, ne kompletní investiční teze

EPS dokáže rychle ukázat, kolik účetního zisku připadá na jednu akcii. Pomáhá sledovat vývoj ziskovosti, porovnat společnosti podobného typu a vypočítat ukazatele, jako je P/E.

Neměl by však být jediným důvodem k nákupu nebo prodeji akcie. Investor by měl vždy prověřit kvalitu zisku, vývoj tržeb, marže, dluh, cash flow, počet akcií a rozdíl mezi základním a zředěným EPS.

Pro širší kontext je užitečný také článek „Jak číst výsledky společnosti: průvodce pro investory“. EPS v něm může sloužit jako jeden z několika stavebních kamenů při hodnocení celé firmy, nikoli jako samostatný verdikt o její kvalitě.