Zlato v roce 2026: proč o něj mají investoři zájem a jak do něj investovat

Zlato se v roce 2026 dostalo do centra pozornosti nejen kvůli vysoké ceně, ale také kvůli tomu, jakou roli začalo znovu hrát v portfoliích investorů. Zájem podporují nákupy centrálních bank, geopolitické napětí, nejistota kolem úrokových sazeb i snaha části investorů snížit závislost na akciích a dluhopisech.

To ale neznamená, že zlato automaticky patří do každého portfolia. Nemá vlastní zisk, nevyplácí dividendu a jeho cena může po prudkém růstu výrazně kolísat. Pro běžného investora je proto důležitější pochopit jeho funkci než hledat odpověď na otázku, zda bude cena zlata dále růst.

Co se se zlatem dělo před rokem 2026

Rok 2025 byl pro zlato mimořádný. Podle World Gold Council překročila celková světová poptávka poprvé hranici 5 000 tun a hodnota poptávky dosáhla přibližně 555 miliard dolarů. Průměrná cena podle benchmarku LBMA vzrostla meziročně o 44 % na 3 431 dolarů za trojskou unci.

Výrazně se změnila také struktura poptávky. Investiční poptávka vzrostla z 1 185,4 tuny v roce 2024 na 2 175,3 tuny v roce 2025. Do této kategorie se započítávají například zlaté cihly a mince, burzovně obchodované produkty i část mimoburzovní poptávky.

Rok 2025 proto vytvořil pro investory důležitý kontext. Zlato už nebylo jen tradiční pojistkou pro krizové období. Stalo se také aktivem, které přitahovalo kapitál v době, kdy investoři hledali ochranu před geopolitickým rizikem, nejistotou na dluhopisových trzích a vysokým oceněním některých akciových trhů.

Proč mají investoři o zlato zájem i v roce 2026

Prvním důvodem je geopolitická nejistota. Zlato nemá vazbu na hospodaření jedné firmy, jednoho státu ani konkrétního měnového systému. V období zvýšeného napětí proto může fungovat jako aktivum, které investoři vnímají jako relativně likvidní a globálně uznávané.

Druhým důvodem jsou centrální banky. World Gold Council ve svém průzkumu z roku 2026 uvedl, že 89 % dotázaných správců rezerv očekává další růst globálních zlatých rezerv v příštích 12 měsících. Rekordních 45 % respondentů současně očekává, že zvýší vlastní držbu zlata. Průzkum zahrnoval 76 centrálních bank.

Centrální banky však nenakupují zlato ze stejných důvodů jako drobný investor. Jejich cílem je správa devizových rezerv a omezení závislosti na jednotlivých měnách či emitentech. Přesto jejich chování ovlivňuje celkovou poptávku na trhu.

Třetím faktorem jsou úrokové sazby a reálné výnosy. Zlato samo o sobě nenese úrok. Když mohou investoři získat vysoký reálný výnos na bezpečných dluhopisech, bývá držení zlata méně atraktivní. Pokud naopak reálné výnosy klesají nebo roste nejistota ohledně měnové politiky, může se relativní atraktivita zlata zvyšovat.

Čtvrtým důvodem je diverzifikace. Zlato se nechová stejně jako akcie nebo běžné dluhopisy. Korelace se samozřejmě mění v čase a zlato nemusí růst právě ve chvíli, kdy akcie klesají. Přesto může v portfoliu plnit jinou funkci než produktivní aktiva, která generují zisky a úrokové výnosy.

Vývoj v roce 2026 zatím potvrzuje silný zájem, ale také vyšší citlivost trhu. Ve druhém čtvrtletí 2026 klesly globální držby zlatých ETF a podobných produktů o 45 tun, zatímco centrální banky nakoupily 289 tun. World Gold Council zároveň uvedl, že investiční poptávka má být hlavním zdrojem růstu trhu po zbytek roku, ale její vývoj může být nepravidelný.

Zlato není totéž co akcie nebo dluhopis

U akcie investor kupuje podíl ve firmě. Pokud společnost roste, může zvyšovat zisk, vyplácet dividendy a reinvestovat kapitál. U dluhopisu investor obvykle získává předem definovaný úrok a návrat jistiny podle podmínek emise.

Zlato nic z toho nenabízí. Výnos vzniká především změnou ceny. Investor proto musí počítat s tím, že dlouhé období bez růstu ceny není ničím výjimečným. Navíc fyzické zlato přináší náklady na nákup, prodej, skladování a případné pojištění.

Zlato by proto mělo být chápáno spíše jako doplněk portfolia než jako jeho jediná složka. Při jeho zařazení je vhodné navázat na principy popsané v článku Jak diverzifikovat portfolio a proč nestačí několik různých akcií. Diverzifikace neznamená pouze vlastnit více titulů, ale kombinovat aktiva s odlišnými zdroji rizika a výnosu.

Jak investovat do fyzického zlata

Nejpřímější možností je nákup zlatých slitků nebo investičních mincí. Investor vlastní konkrétní kov a nemusí se spoléhat na vývoj jedné firmy ani na konstrukci burzovně obchodovaného produktu.

U fyzického zlata je ale důležitý rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. Menší slitky a mince mívají vyšší přirážku k ceně kovu než větší slitky. Před nákupem je proto vhodné porovnat nejen cenu za gram, ale také výkupní podmínky, původ produktu, možnost ověření pravosti a případné náklady na dopravu či úschovu.

Fyzické zlato také vyžaduje řešení bezpečnosti. Domácí uložení může znamenat riziko krádeže, zatímco bezpečnostní schránka nebo profesionální úschova stojí peníze. Tyto náklady snižují skutečný výnos investice, i když se cena zlata na trhu nezmění.

Jak investovat prostřednictvím zlatého ETC

Pro mnoho běžných investorů je praktičtější burzovně obchodovaný produkt, který sleduje cenu zlata a obchoduje se přes brokera. V evropském prostředí se často setkáte s označením ETC, tedy exchange-traded commodity, nikoli s klasickým UCITS ETF.

Fyzicky kryté zlaté ETC obvykle drží slitky u depozitáře a snaží se kopírovat cenu zlata po odečtení poplatku. Například produkt iShares Physical Gold ETC uvádí fyzickou replikaci, vazbu na benchmark LBMA Gold Price a roční nákladovost 0,12 %. Konkrétní konstrukce, právní forma a ochrana investora se však mohou mezi produkty lišit.

Investor by měl před nákupem zkontrolovat zejména:

1. zda produkt drží fyzické zlato, nebo používá futures kontrakty,

2. právní strukturu produktu a riziko emitenta, 3. roční poplatek a případné další náklady, 4. měnu obchodování a měnové zajištění, 5. spread mezi nákupní a prodejní cenou, 6. likviditu na burze, 7. podmínky uvedené v dokumentu KID.

Důležité je také rozlišit měnu produktu od skutečné expozice. Zlato se na světových trzích standardně oceňuje v amerických dolarech. Produkt obchodovaný v eurech nebo korunách proto nemusí mít stejný vývoj jako dolarová cena zlata. Měnově zajištěná varianta může kurzový vliv omezit, ale obvykle přidává další náklady a konstrukční složitost.

Zlaté akcie a fondy těžařů

Další možností jsou akcie společností, které zlato těží, případně fondy zaměřené na těžaře. Tyto investice mohou při růstu ceny zlata růst rychleji než samotný kov, protože vyšší cena může zvýšit marži těžařské firmy.

Platí to ale i opačně. Těžaři čelí nákladům na energii, pracovní sílu, dopravu, povolení, zadlužení a rozvoj dolů. Výsledek může ovlivnit také kvalita ložisek, politické podmínky v zemi těžby nebo rozhodnutí managementu. Akcie těžaře proto nejsou náhradou za fyzické zlato a mohou být výrazně volatilnější.

Pro začátečníka bývá fond těžařů obvykle méně koncentrovaný než jedna konkrétní akcie, ale stále jde o akciovou investici s podnikatelským rizikem. Pokud investor hledá čistou expozici na cenu zlata, fyzicky kryté ETC bývá konstrukčně přímější nástroj.

Futures, opce a CFD: nástroje pro zkušenější investory

Cenu zlata lze obchodovat také prostřednictvím futures kontraktů, opcí nebo CFD. Tyto nástroje umožňují spekulovat na růst i pokles ceny a často využívají finanční páku.

Páka ale znásobuje nejen případný zisk, nýbrž i ztrátu. U futures může investor čelit povinnosti doplňovat marži a u CFD mohou náklady vznikat například přes financování pozice. Investor.gov a FINRA upozorňují, že komoditní deriváty a pákové produkty mohou vést k rychlým a významným ztrátám.

Pro dlouhodobé budování portfolia proto obvykle nejsou první volbou. Smysl mohou dávat zkušeným investorům, kteří rozumějí marži, vypořádání, rolování kontraktů a riziku protistrany.

Jak velkou část portfolia může zlato tvořit

Neexistuje univerzální podíl vhodný pro každého. Záleží na investičním horizontu, toleranci k poklesům, podílu akcií a dluhopisů, finanční rezervě i na tom, zda investor vlastní fyzické zlato z jiných důvodů než kvůli výnosu.

Rozumnější než hledat přesné procento je určit funkci zlata. Pokud má sloužit jako diverzifikační a krizová složka, nemělo by převážit nad hlavními produktivními aktivy portfolia. Investor by si měl také předem stanovit, za jakých podmínek bude podíl zlata rebalancovat.

Modelový příklad: investor má portfolio tvořené akciovým ETF, dluhopisovou částí a menší pozicí ve zlatě. Pokud zlato výrazně vzroste a jeho podíl se zvětší nad původní plán, může část pozice prodat a vrátit portfolio k cílovému rozložení. Nejde o předpověď ceny, ale o pravidlo řízení rizika.

Na co si dát v roce 2026 pozor

Vysoká cena sama o sobě neznamená, že je zlato předražené, ani že musí dále růst. Současně ale zvyšuje riziko, že investor nakoupí po silném růstu a následně zažije korekci.

Pro cenu zlata bude důležitý vývoj reálných úrokových sazeb, amerického dolaru, geopolitického napětí, nákupů centrálních bank a investičních toků do ETF či ETC. Pokud by například klesla geopolitická nejistota, posílil dolar nebo vzrostly reálné výnosy dluhopisů, část podpory pro zlato by mohla zeslábnout.

Zlato také nechrání před každým typem ztráty. Investor může prodělat kvůli poklesu ceny, měnovému pohybu, vysokému spreadu, poplatkům nebo špatně zvolenému produktu. U fyzického kovu navíc řeší úschovu, u ETC právní strukturu a u těžařských akcií podnikatelské riziko.

Závěr: zlato jako doplněk, ne jako celý plán

Zájem investorů o zlato v roce 2026 má několik opor: silnou investiční poptávku z předchozího roku, pokračující nákupy centrálních bank, geopolitickou nejistotu a proměnlivá očekávání ohledně sazeb. To jsou relevantní důvody, proč zlato sledovat, nikoli záruka dalšího růstu.

Pro běžného investora je nejdůležitější vybrat formu odpovídající cíli. Fyzické zlato nabízí přímé vlastnictví, ale přináší logistické náklady. Fyzicky kryté ETC usnadňuje obchodování, ovšem vyžaduje kontrolu konstrukce, poplatků a měnového rizika. Akcie těžařů mohou nabídnout vyšší potenciál, ale také vyšší podnikatelské riziko.

Zlato proto dává největší smysl jako promyšlená součást diverzifikovaného portfolia. Nemělo by nahrazovat finanční rezervu, široce diverzifikované akciové investice ani kvalitní dluhopisovou část portfolia.